Online přepis pro osoby se sluchovým postižením je dostupný již na 330 místech po celé ČR

Od března tohoto roku mohou osoby se sluchovým postižením využít pro komunikaci s bankovním úředníkem nově online přepis na 97 pobočkách ČSOB. Služba, známá mezi osobami se sluchovým postižením jako eScribe - online přepis pro neslyšící, je tak dostupná na celkem 330 místech po celé ČR. Kromě vybraných poboček ČSOB je online přepis dostupný ve všech finančních centrech Era a v celé prodejní síti mobilního operátora T-Mobile. Podílejí se na něm i nevidomí přepisovatelé.

Společensky odpovědné firmy se silnou proklientskou orientací vnímají a respektují skutečnost, že různé skupiny klientů mají odlišné potřeby. Příkladem je již několik let úspěšně fungující spolupráce ČSOB a T-Mobile se sociální firmou Transkript online, která poskytuje profesionální přepisovatelské služby a zaměstnává nevidomé online přepisovatele mluvené řeči.

Jak služba funguje

Celý proces je velmi jednoduchý: klient se sluchovým handicapem požádá pracovníka pobočky o přepis mluvené řeči. Ten se buď přímo z aplikace přepisu na tabletu, nebo telefonicky spojí s přepisovatelem společnosti Transkript online a jednání může začít.

Klient sleduje doslovný přepis řeči pracovníka na tabletu nebo monitoru počítače, může se kdykoli ptát a bezprostředně reagovat na podávané informace. Oba účastníci jednání tak mají jistotu, že klient dostal všechny potřebné informace a správně jim i provedeným bankovním úkonům porozuměl.

Ve společensky odpovědných firmách neslyšícím rozumějí

V ČR žije přibližně 500 000 osob s postižením sluchu, cca 10 000 - 12 000 z nich ovládá český znakový jazyk. Simultánní přepis mluvené řeči je ideální volbou pro ty, kteří rozumějí a mluví česky. Jsou jimi převážně lidé nedoslýchaví a ohluchlí. Nedoslýchavá VŠ studentka hodnotí význam této služby následovně:

„Lidé si často myslí, že když mám postižení sluchu, umím znakovat. Já ale český znakový jazyk vůbec neovládám, protože slyším a mluvím v podstatě normálně jako slyšící. Když ale někdo mluví rychle, nebo je kolem hluk, jsem ztracená. Zachytím sluchem jen útržky vět, takže se snažím odezírat, nebo si to prostě nějak domyslím. Pak ale nemám jistotu, že jsem význam pochopila správně. Často se stane, že mi nějaké informace úplně uniknou. S přepisem se zkrátka cítím rovnoprávně se slyšícími, je pro mě důležitou oporou.“

Spoléhat se při komunikaci jen na odezírání z pohybů úst mluvící osoby je psychicky vysoce náročná a stresující činnost. Musí-li se člověk navíc opakovaně ptát na to, co již bylo víckrát řečeno, cítí se trapně a raději svůj pokus o komunikaci vzdá.

Přepis „naslepo“

Součástí pracovního týmu společnosti Transkript online jsou také dva zcela nevidomí přepisovatelé. Schopnosti, které dobrý přepisovatel potřebuje, jako by byly šity na míru právě lidem s postižením zraku: tito přepisovatelé dosahují rychlosti psaní na klávesnici až 500 úhozů za minutu, vynikají mimořádnou schopností soustředění se na mluvené slovo, mají vysokou kvalitu sluchového vnímání a výrazně nadprůměrnou výkonnost slovní paměti.

Ladislav Kratochvíl, provozovatel webu Kochlear.cz, je neslyšící, sluch ztratil v dospělosti. S uznáním hodnotí práci těchto přepisovatelů: „Mají opravdu podstatně lépe vytrénovaný sluch než my vidící, dokáží výborně rozeznat hlasy, při přepisu umějí odfiltrovat rušivé zvuky a maximálně se soustředit na práci pro neslyšícího. Co se týká sluchu a paměti, jsou prostě jaksi multifunkční.“

Gita Moravcová, pravidelná uživatelka online přepisu, přišla o sluch také v dospělém věku. „Kdybych na vlastní oči neviděla nevidomé přepisovat, nevěřila bych, že dokážou psát na klávesnici tak rychle a bezchybně. Jejich práce je pro nás nesmírně potřebná. Je to úžasný příklad, jak si mohou dvě skupiny s těžkým zdravotním postižením vzájemně pomáhat. Nevidomí získali zaměstnání a díky jejich práci můžeme my neslyšící komunikovat se slyšícími.“

Nevidomí a neslyšící, jak to jde dohromady?

Laik by si myslel, že se spolu tyto dvě skupiny naprosto nemohou domluvit, protože jedni potřebují hlavně mluvit, ti druzí naopak „ukazovat“. Nevidomá přepisovatelka Katka přiznává, že si vzájemnou komunikaci s neslyšícími před absolvováním školení nevidomých přepisovatelů také moc neuměla představit.

„O problematice sluchového postižení jsem dříve věděla jen velmi málo, účast na školení přepisovatelů a moje současná praxe jsou pro mě cennou zkušeností nejen na trhu práce. Zlepšila jsem se v rychlosti psaní na klávesnici a získala přehled o dalších možnostech pracovního uplatnění. Velmi oceňuji samotnou myšlenku pracovat jako nevidomá v rámci služby pro neslyšící. Vyjadřuje přesně opačný úhel pohledu na zaměstnávání nevidomých, než s jakým se obvykle setkávám. V tomto případě totiž nejde o překonávání nějakých problémů a kompenzaci zrakového handicapu, ale o využití určitých schopností, které mohou ze života se zrakovým postižením vyplývat.“

S nadšením a emocemi hodnotí svoji práci nevidomý přepisovatel Lukáš: „Je to skvělá pracovní příležitost pro nevidomé, jsem rád, že tuto práci mám a že jako nevidomý můžu pomáhat neslyšícím.“.

21. února jsme slavili Mezinárodní den mateřského jazyka: usilujme tedy společně o to, aby nás český jazyk spojoval i s těmi, kteří jej nemohou slyšet.

Markéta Outratová