Jaroslav: Ztrátu sluchu jsem si způsobil asi sám. Hlasitou muzikou

„INSPO je zrušené.“ To byla hned po pozdravu první věta, kterou mi řekl Jaroslav Winter, organizátor této velké konference.

Psal se 10. březen 2020. Přišel na rozhovor do Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, aby se stal další osobností projektu Jsem jedno ucho.

Měla jsem to vymyšlené následovně. Jaroslav Winter, jehož INSPO letos slaví 20. výročí, se sám stane jubilejní 60. osobností projektu. A jeho příběh vyjde 27. března, den před konferencí.

Ale osud (koronavirus) tomu chtěl jinak…

Podle statistiky v počítači dokázal Jaroslav přesně vyčíslit, kolik hodin už přípravám na konferenci věnoval. Neuvěřitelných 874 hodin.

Po tolika hodinách by mnoho lidí mělo pocity zmaru. Lítost, možná vztek… Všechny tyto emoce, které v těchto březnových dnech zažívají všichni ti, kteří jsou nuceni zrušit měsíce plánované akce…

A Jaroslav?

„Přiznám se, že do jisté míry přišlo ulehčení. Když jsem v minulých dnech pomyslel na to, že naše cílová skupina patří mezi rizikové – na konferenci chodí hodně seniorů a lidí, kteří mají různé zdravotní komplikace spojené s handicapem – říkal jsem si, jestli to nemám odpískat sám… Bylo to těžké rozhodování. Od sponzorů máme velké peníze… Než jsem se tedy rozhodl, Bezpečnostní rada státu rozhodla za nás.“

Podle Jaroslava stovky hodin práce na konferenci ztraceny nejsou. „Buď se podaří najít na podzim vhodný termín, nebo v nejhorším to uspořádáme příští rok. Některá témata zůstanou stejná, některá přibudou.“

Praktická hluchota

Jednasedmdesátiletý Jaroslav má – jako mnoho jeho vrstevníků – sluchadla. „Nedoslýchavost se u mě začala projevovat kolem padesátky. Šlo to pomalu, postupně. Nejdřív jsem měl sluchadlo jen na pravém uchu, po několika letech i na druhém. Před třemi týdny jsem si pořizoval nové sluchadlo. Při té příležitosti mi dělali opět audiogram. A podle naměřených hodnot už jsem se dostal do kategorie praktická hluchota.“

Když se ptám, jak velkou ztrátu sluchu měl Jaroslav naměřenou poprvé – jako padesátník – už si to nevybavoval.

„Dohledám doma papíry.“

A jaké bylo Jaroslavovo překvapení, když zjistil, že první sluchadlo dostal již v devadesátých letech. Konkrétně v roce 1996.

„Tehdy jsem sám sebe ale ještě rozhodně nepokládal za sluchově postiženého,“ stálo v e-mailu, který mi Jaroslav poslal jen pár hodin po našem rozhovoru.

Když mluvíme o příčinách ztráty sluchu, Jaroslav zpytuje svědomí. „Možná jsem si to způsobil sám. Byl jsem muzikant… A intenzita hudby ve sluchátkách nebyla zrovna nejzdravější…“

Měsíc internetu

Dnes už si život bez internetu asi umí představit málokdo. Ale v sedmdesátých letech, kdy Jaroslav absolvoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově, byl internet ještě hudbou budoucnosti…

Po studiích Jaroslav zamířil do deníku Mladá fronta, kde strávil patnáct let, revoluční rok 89 strávil ve Vědě a technice mládeži a následovala dekáda v podnikatelském časopisu Profit. A právě to je doba, kdy Jaroslav objevil kouzlo internetu.

„Byl jsem jeden z prvních, kteří začali psát, jak by internet mohli využít podnikatelé. Byla to devadesátá léta a uživatelů bylo ještě hodně málo. Jednou jsem takhle seděl na pracovním obědě s Monikou Pavlíčkovou, která byla tenkrát šéfka marketingu u společnosti Hewlett Packard. A bavili jsme se, jak udělat, aby nejen podnikatelé byli na internetu, ale aby byl internet dostupný běžným uživatelům. A tak vznikl nápad na akci Měsíc internetu, který okamžitě podpořila Irina Zálišová, která měla v Profitu na starosti marketing.“

Trvalo půl roku, než dali dohromady sponzory. A v březnu 1998 poprvé vyhlásili Měsíc internetu.

„Bylo to myšleno tak, že se k nám přihlásí všichni, kteří pořádají nějaké akce spojené s internetem. A my je mediálně podpoříme. Spolu s Triadou jsme ještě zorganizovali konferenci Internet ve státní správě a samosprávě. A skvělé je, že tato akce – dnes již jako dvoudenní a mezinárodní – pokračuje dodnes.“

Už od začátku si byl Jaroslav dobře vědom toho, že by mohl být internet skvělým nástrojem pro lidi s různým druhem handicapu. Dal proto dohromady občanské sdružení Asociace informačních systémů pro osoby se specifickými potřebami, které si vzalo za své dva cíle.

První INSPO: 130 účastníků

Věra Strnadová a Pavel Burda na konferenci INSPO 2002.

„Psal se rok 2001 a my jsme si dali za úkol vyzkoušet si naši akceschnopnost – jestli dokážeme něco zorganizovat. A podařilo se nám zorganizovat konferenci pro osoby se specifickými potřebami. První ročník se konal ještě v září 2001 v Kongresovém centru a hned poprvé se zúčastnilo 130 lidí! Mělo to obrovský úspěch, proto jsme se rozhodli, že hned v následujícím roce zařadíme konferenci jako jednu z hlavních akcí Března měsíce internetu.“

Druhým úkolem pak bylo vytvořit portál, který by zahrnoval problematiku zdravotního postižení – jedna sekce by byla pro vozíčkáře, jedna pro neslyšící atd. A tak vznikl Helpnet, který od roku 2003 až do dnešních dní pravidelně vydává týdně dvacet až třicet zpráv. Napříč zdravotním postižením.

„Ze začátku jsme dostali na projekt grant, ale v současné době už je to taková moje soukromá charita,“ směje se Jaroslav.

Od prvního ročníku s tlumočníkem znakového jazyka

Konference INSPO se mohla chlubit tím, že již od prvního ročníku měla zajištěného tlumočníka znakového jazyka. A také tím, že brzy nestačil jeden sál v Kongresovém centru…

„Nejdříve byl společný program, pak ale každá sekce měla svůj vlastní… Postupně se to rozrůstalo na tři sekce a stále přibývalo účastníků, až jsme se předloni museli přestěhovat o patro výš do větších prostor. Nevešli jsme se totiž už ani do velkého sálu, který měl kapacitu přes 300 účastníků.“

Důležitým mezníkem konference INSPO se stal rok 2008, kdy se na konferenci přihlásil Ladislav Kratochvíl, kterému neřekne nikdo jinak než Kráťa.

„Kráťa mi napsal, že ohluchl před čtyřmi roky a že by se rád zúčastnil. A byl by rád, kdyby tam mohl být přepis, jak to dělají v České unii neslyšících. Domluvili jsme se s Martinem Novákem, který měl na konferenci na toto téma i přednášku. Ukázalo se, že spousta nedoslýchavých a ohluchlých jsou z takovýchto konferencí vyloučeni. A definitivně jsme si potvrdili, že jsme udělali s přepisem krok správným směrem, když jsme zjistili, že po oznámení, že bude na konferenci přepis mluveného slova, se přihlásilo pětkrát více účastníků se sluchovým postižením!“

Konference INSPO – už ta první v roce 2001 – přinesla spoustu poutavých přednášek na téma, jak internet pomáhá lidem s handicapem. Jako jeden z prvních přednášel docent Jiří Žváček z Vysoké školy ekonomické.

Takto v roce 2001 vytvářel docent Jiří Žváček webové stránky.

„Byl to amatérský horolezec, který měl úraz a stal se z něj kvadruplegik. Skončil na vozíku a během přednášky demonstroval, že i v jeho situaci se dá pracovat na internetu a že se dostane k jakýmkoli informacím, byť mu to samozřejmě trvá déle. Pro Českou statistickou společnost byl schopen i programovat. Jednou jsem za ním zajel do LDNky a viděl jsem na vlastní oči, jak měl upravené počítačové pracoviště – tyčkou v ústech ťukal na klávesnici a dělal tak i webové stránky.“

Počítač ovládaný prostřednictvím hlasu i pohybu očí

V roce 2005 pak na konferenci INSPO představil profesor Jan Nouza z Technické univerzity Liberec první počítačový software ovládaný hlasem. Umožňoval spustit prohlížeč, psát maily… 

Profesor Nouza předvádí s kolegou na konferenci INSPO 2005 ovládání počítače hlasem. 

„A ve stejném roce jsme měli i přednášku na téma ovládání počítače prostřednictvím pohybu očí, což umožňovala kamerka připevněná k brýlím.“

Ukázka ovládání počítače pohybem očí - INSPO 2005. 

A pro nedoslýchavé a ohluchlé představoval největší přelom rok 2008, kdy se na konferenci poprvé objevil zmíněný přepis.

„S Martinem Novákem a Věrou Strnadovou jsme pak sepsali projekt, který podpořila Nadace Vodafone. Jmenoval se Simultánní přepis mluvené řeči a rozjel se na podzim 2008. Hned po březnové konferenci INSPO, kdy končil měsíc internetu, se mi uvolnila kapacita. A právě v té chvíli mě oslovil Martin, jestli bych se mohl stát koordinátorem projektu. Ukázalo se, že psát na počítači a přes projektor promítat na plátno nebude problém. Rozhodující ale pro nás bylo najít kvalitní přepisovatele – rychlopísaře. Hned od začátku jsme měli štěstí – spolupracovali jsme se dvěma skupinami. Jedna dělala pro Českou televizi skryté titulky – například Simona Sedmihorská a Tomáš Seidl, druhá byla organizace Interinfo, která vyvinula metodiku výuky psaní všemi deseti ZAV. Měli přes 50 tisíc uživatelů programu – hlavně z obchodních akademií.“

Nedoslýchavým přepisují i mistři světa

Jaroslav připomíná, že právě díky programu ZAV je Česko stále velmocí v rychlopsaní. „Díky tomu nedoslýchavým a ohluchlým přepisují i mistři světa! Je sice fakt, že většina z nich dostuduje, nastoupí do zaměstnání a pak třeba s přepisem skončí, na druhou stranu pořád dorůstají další přepisovatelé.“

Samozřejmě ale ne vždy je možné – ať již z technických či ekonomických důvodů, aby se přepisovatel dostavil na místo konání akce.

„Proto jsme vypsali další projekt, který opět podpořila Nadace Vodafone, který si dal za úkol vytvořit technické zázemí pro přepis online na dálku. S technickým řešením pomohlo České vysoké učení technické – několik doktorandů v čele se Zdeňkem Bumbálkem – vytvořilo software, který umožňoval přepis online.“

V roce 2008 však přišla krize. A když později vzniklo Centrum zprostředkování simultánního přepisu při České unii neslyšících a v srpnu 2010 se registrovalo jako poskytovatel sociální služby, byl problém.

„Ministr Drábek tehdy vydal nařízení, že na další rok nepodpoří žádnou novou sociální službu. Že na ni ministerstvo nedá ani korunu. Hledali jsme proto možnosti, jak to překlenout. Opět pomohla Nadace Vodafone a také Konto Bariéry a vznikl sociální Transkript online. Myšlenka byla taková, že bude simultánní přepis nabízet komerčním organizacím a když vydělá více než na pokrytí nákladů, použijí se přepisy i mimo komerční sféru – pro potřebné uživatele se sluchovým postižením. Jako první začala tuto službu využívat ČSOB – a Transkript časem vyvinul aplikaci eScribeDroid, která umožňuje uživatelům využívat také automatický přepis. Z pohledu konference INSPO bylo neméně důležitým krokem i vyvinutí programu Polygraf, který má na svědomí Středisko Teiresiás při Masarykově univerzitě. Tento program přenáší simultánní přepis na tablety – přepis se pak promítá jak na plátno, tak na tablety.“

Přelomová spolupráce

Když Jaroslav rekapituluje, vzpomene i na rok 2005, po kterém začala spolupracovat Technická univerzita Liberec se společností Newton Media, která dělá monitoring médií.

„Díky této spolupráci vznikla společnost Newton Technologies, která se zaměřila na vývoj hlasových technologií. Zpracovávají spoustu přepisů – rozhlasových i televizních pořadů – a byli nakloněni pomoci prostřednictvím hlasových technologií i lidem se sluchovým postižením. Navázali jsme tak úzkou spolupráci s panem Herianem, šéfem Newton Technologies, jehož pracovníci měli postupně několik přednášek na naší konferenci. Představovali tam například Newton Dictate, který umožňuje diktovat text do Wordu.“

Letošní jubilejní 20. ročník konference INSPO měl být podle Jaroslava symbolický – měl předvést, kam se za dobu trvání konference posunuly technické možnosti informačních a komunikačních technologií a kde všude pomáhají.

TV Beey

„Měli jsme spolu na podzim schůzku, na které mi pan Herian ukázal aplikaci, kde běžela online spousta rádií – v 18 různých jazycích – v maďarštině, polštině… A u všech běžel online simultánní přepis! To je opravdu neuvěřitelný pokrok. Zatímco dříve přepis neuměl ani udělat tečku za větou… Tak jsme se hned na místě dohodli, že do konference INSPO vytvoří Newton Technologies aplikaci, kterou by mohli sluchově postižení uživatelé používat k titulkování video obsahu na internetu.“

Petr Herian na tiskové konferenci v prosinci 2019 oznamuje, že Newton Technologies představí na INSPO 2020 aplikaci pro automatické titulkování videí na webu. 

Díky tomu pak firma Newton Technologies byla schopna během několika dnů po rozjetí koronavirové pandemii spustit TV Beey, na níž zveřejňuje nejdůležitější videa a televizní pořady opatřené automatickými titulky pro osoby se sluchovým postižením.

INSPO 2020: nový termín 12. října

Díky vstřícnosti pracovníků Kongresového centra a Střediska Teiresiás, kteří jsou nepostradatelní pro zajištění technického zázemí konference, se podařilo během pár dnů domluvit náhradní termín.

„INSPO 2020 se tedy uskuteční – doufejme – v pondělí 12. října. Těší nás, že jen minimum přihlášených zrušilo registraci. Očekáváme tedy, že loňský rekord 521 účastníků o dost překonáme.“

Držme tedy palce, ať se – koronaviru navzdory – jubilejní 20. ročník vydaří!

Text: VERONIKA CÉZOVÁ

Foto: archiv Jaroslava Wintera, Veronika Cézová